O mě/ ALIZI design
Ahoj, jmenuji se Alžběta a jsem produktová designérka a zakladatelka značky ALIZI deisign.
S láskou k přírodě a krásným věcem navrhuji kouzelné dřevěné pokladničky pro vaše děti, které jim jsou tím pravým parťákem na cestě k jejich spokojené budoucnosti 🤍 a už je jich přes 200!
Mým osobním cílem je, reflektovat vlastní život, zbavit se špatně nastavených vzorců a vést naše děti tak, aby měly k penězům pozitivní vztah, naučily se s penězi zacházet moudře a s lehkostí a nebály se investovat samy do sebe a svého vzdělání. Aby vnímaly peníze jako prostředek, který jim může pomoci k dosažení svých snů a napňujícího života, ale i k pomoci druhým.
Můj příběh:
S mým úžasným manželem máme 2 raubířky, které jsou pro mě neustálou inspirací. A ano, to znamená, že jsem máma... a pokud jste zavítala na mé stránky, předpokládám, že Vy také :) nebo alespoň nastávající.
Vzpomínáte si ještě na tu dobu, kdy jste děti neměla? Řešila jste čím se budete živit, abyste byla schopny se o sebe postarat a to stačilo. A najednou se narodily děti, jedno, dvě, ...
Tedy alespoň já jsem to tak měla. A najednou jsem začala přemýšlet, jestli budu schopná děti finančně zabezpečit a dát jim vše co potřebují (a jak by to nedejbože bylo, kdybych zůstala na děti sama) Tady jsem si uvědomila, že mám v hlavě nastaveno něco špatně... Nikdy jsem se neviděla, že bych vydělávala velké peníze. Nikdy to nebyl můj záměr ani cíl a najednou máte děti, jste na mateřské, bez práce, dostačujícího příjmu a uvědomujete si, že z práce, kterou jste dělala jste už "vypadla" a nedokážete si představit, že někdy budete vydělávat tolik, že nad tím nebudete muset přemýšlet a budete schopny své děti zabezpečit a dopřát jim vše co byste si přála. V naši rodině se o penězích nikdy moc nemluvilo, jen to, že oba naše rodiče měli každý 2 práce, aby vše utáhli a my se sestrou měly hezké dětství. A já žila v tom, že tak je to normální.
Máme rok 2024, je mi 42 a až v 38 letech, jsem si začala uvědomovat, jak to vlasně všechno je, i to, že můj přístup k životu i penězům mám nastavený z dětství. Takže jsem se rozhodla stím něco dělat. Nejen, že víc vnímám mé "strachy" ale snažím se s nimi pracovat. Čtu knížky a poslouchám podcasty zaměřené na seberozvoj, midfulness, ale i na small business témata a hlavně vnímám sama sebe. A víte k čemu jsem dospěla? Vše je to o hlavě a o tom, co v nás rodiče většinou nevědomky zakódovali, jaká přesvědčení jsme si ve své hlavě naprogramovali my sami, ať už kvůli nízkému sebevědomí, nějakému strachu, nebo pohodlnosti.
Jako máma vím, že své děti mám navnímané nejlépe a jak je svým chováním ovlivňuji. Stále občas sklouzávám k větám, které jsem slýchávala jako dítě, ale vím, že to není to, co chci svým dětem zapisovat do hlavy. Snažím se soustředit na to, aby naše holky věděly, že dokázat mohou téměř cokoliv, pokud budou chtít a budou vytrvalé. Že peníze mohou vydělávat i s lehkostí, pokud k nim budou mít nastavený správný vztah a s tím je potřeba začít už od dětství.
Moje současná motta zní:
"co děti v daném věku zvládnou, ať udělají samy" (pokud budeme řešit a dělat věci za naše děti, bereme jim tím možnost být za své činy zodpovědné a zároveň i ten krásný pocit toho, že to ZVLÁDLY SAMY" tedy i jejich sebevědomí.
"Pokud je něco, co vás baví, budete se tomu věnovat, trénovat, zajímat se o to, a budete vytrvalý, můžete být ve spoustě věcí lepší než většina dospělých."
"Věř sama v sebe, nikdy nic nevzdávej a jdi si vytrvale za svými sny."
Obecně říkám:
"jaký si to uděláš, takový to máš" (za vlastní život jsme si zodpovědní sami, pokud s něčím nejsme spokojeni, je jen na nás, abysme s tím něco udělali)
A stejně je to i s penězi. Dejme dětem možnost učit se s penězi zacházet už od malička, podporujme je v jejich rozhodnutích a nechme je chybovat a z těchto "chyb" se učit a posouvat se kupředu. Naučit se s penězmi zacházet moudře a s lehkostí. Nebát se riskovat, jít si za svými sny a žít šťastný a spokojený život.
Jsem si jistá, že právě pokladnička je něco, co by v pokojíčku nemělo chybět. Jakmile naše holky pokladničku dostaly, zvedla se vlna otázek a já jsem je už jen odpovídala a ony se zapálením chodily s dalšímy otázkami. Bez pokadničky byly pro ně peníze něco abstraktního a v podstatě si ani neuvědomovaly odkud se berou, jak snadné je je utratit a jak může trvat, než je naspoří.
Čím dál více jsem přesvědčená o tom, že nejlepší investice, je investice v "nás" samotné. Ať už jde o zdraví, vztahy a v neposlední řadě vzdělávání, protože to nám nikdo nevezme a zůstane s námi celý zbytek života.
Ráda s vámi mé zkušenosti sdílím a budu ráda, pokud mi napíšete ten váš příběh... Jaký k penězům máte vztah vy, co nyní předáváte vašim dětem s lehkostí a na čem víte, že potřebujete sama zapracovat. Pokud vaše děti už pokladničku mají, je něco, na co byste se chtěla zeptat? Nebo naopak, jaký je důvod, proč ji nemají?
Napište mi zprávu, nebo na Instagram. Budu ráda za vaše příběhy, postřehy i pohled na věc.
Těším se! :) Alžběta
Pokud se chcete dovědět, jak a proč vznikly první pokladničky, mrkněte na článek: jak a kde vznikla první pokladnička
Více o mé cestě k designu a mé značce se dočtete v článku: Má cesta k alizi
Všechny články týkající se pokladniček a finanční gramotnosti najdete tady.
Záznamy nebyly nalezeny...